56 kauz Babišovy koalice po 280 dnech vládnutí

Co se stalo: Vrchní soud v Praze 31. srpna 2026 zamítl odvolání europoslankyně ANO Jany Nagyové a pravomocně jí potvrdil tříletý podmíněný trest s pětiletou zkušební dobou a peněžitý trest 500 tisíc korun za dotační podvod a poškození finančních zájmů EU. Nagyová vinu odmítá. Její obhajoba namítala, že odvolací soud předem zavázal nižší soud k odsouzení; odvolací senát postup hájil judikaturou a snahou zabránit opakovanému vracení věci. Babišovo řízení zůstalo podle zprávy oddělené a pozastavené poté, co jej Sněmovna 5. března nevydala ke stíhání. Premiér případ označuje za politický proces. Obžaloba Babišovi připisuje účelové vyvedení farmy z Agrofertu, Nagyové podání žádosti se zamlčeným propojením na holding. Vrchní soud již před novým nevydáním Babiše ke stíhání uložil nižšímu soudu uznat vinnými oba obžalované. [1] [2] [3] [4]

Co se stalo: Babiš v únoru vložil Agrofert do fondu RSVP Trust. ČTK 14. září zveřejnila obsah dopisu Evropské komise: zavedená opatření nepovažuje za dostatečná kvůli potenciálnímu střetu zájmů, mimo jiné proto, že Babišovi potomci patří mezi potenciální příjemce fondu. Na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení přibližně 3,18 milionu eur u deklarovaných výdajů na rozvoj venkova. Babiš v reakci zopakoval, že se holdingu definitivně vzdal. [5]

Co se stalo: Seznam Zprávy v červnu doložily, že SZIF zadal právní analýzu k vymáhání národních dotací Agrofertu bez pevné lhůty. Rámcová smlouva s kanceláří Portos umožňovala čerpání až osmi milionů korun. Cenu konkrétního posudku reportáž nedoložila. Současně koaliční poslanci navrhovali zkrácení lhůty pro zahájení řízení o vrácení dotace z deseti na čtyři roky. Fond vysvětloval čekání zpracováváním analýz, Portos potřebou obhajovat předchozí závěry. [6] [7]

Co se stalo: Martin Šebestyán, ministr nominovaný SPD, před nástupem vedl Iniciativu zemědělských a potravinářských podniků, k jejímž členům patří Agrofert. K 15. lednu byl ještě veden jako předseda ve spolkovém rejstříku. Ministerstvo sdělilo, že funkci již ukončil a od nástupu do vlády nepobírá odměnu; Agrofert uvedl, že změny v rejstříku jsou zadány. [8]

Co se stalo: Alexandra Semancová měla od 12. ledna smlouvu Juchelkovy poradkyně, zatímco její firma Siptrade pomáhala žadatelům získávat dotace. Seznam Zprávy doložily její zásahy do dotačních pravidel. Ministerstvo následně vyřadilo z vykazování EU projekty za 63,8 milionu korun z Národního plánu obnovy a projekty za 17,6 milionu korun z programu Zaměstnanost plus. Juchelka střet nezpochybnil, ale odmítal ovlivňování konkrétních přídělů a jednoznačný závěr o škodě; zadal externí posudek. [9] [10]

Co se stalo: Seznam Zprávy popsaly dlouholeté užívání obecního bytu v Bílině Zuzanou Mrázovou, tehdejší starostkou a nynější ministryní. Za byt o rozloze přibližně 130 metrů čtverečních platila základní nájem zhruba 4500 korun. Na jaře byt vrátila, ale přestěhovala se k manželovi do jiného obecního bytu. Na brífinku 7. května podle Seznam Zpráv řekla: „Vzhledem k tomu, že můj manžel má v tomto bytě domov a žil zde 20 let se svojí matkou, tak nebudu nutit svého manžela, aby byt opustil. Dokud za něj budu vdaná, byt neopustím.“ [11] [12]

Co se stalo: Seznam Zprávy 23. června popsaly, že bílinský stavební úřad o stavbách na pozemku Mrázové věděl přinejmenším čtyři roky, ale začal konat až po novinářských dotazech v dubnu. Reportáž doložila přátelské vazby ministryně s vedoucím úřadu Oldřichem Jedličkou. Podle jejího textu a popisku fotografie z pracovní cesty v roce 2017 Jedlička Mrázovou objímá kolem ramen a ona má ruku na jeho stehně; fotografii označila slovem „friends“. Jedlička vztah popsal jako pracovní a přátelský. Fotografie sama neprokazuje intimní partnerský vztah ani ovlivnění rozhodnutí. Po upozornění reportérek se Jedlička kvůli možné podjatosti vyloučil a kraj případ delegoval stavebnímu úřadu v Mostě. Město mezitím změnilo využití parcely z lesní plochy na zahradu. Podle červnové reportáže však jeden z objektů nadále potřeboval stavební povolení. Stavební novelu Sněmovna schválila po zamítnutí Senátem 9. září a prezident ji podepsal 17. září. Samotný podpis zákona nedokládá dodatečné povolení staveb Mrázové. [13] [12] [14] [15]

Co se stalo: Po květnových otázkách k financování majetku vyšlo najevo, že Mrázová v přiznání za rok 2024 neuvedla rodinnou půjčku 500 tisíc korun. Mostecký magistrát jí uložil pokutu deset tisíc korun za porušení zákona o střetu zájmů. Dne 1. srpna ministryně oznámila zaplacení, uznala chybu a sdělila, že rozhodnutí respektuje. [16]

Co se stalo: Seznam Zprávy 29. dubna popsaly, že Mrázová jako starostka Bíliny podepsala výběr nabídky tehdejšího manžela na lavičky za více než 400 tisíc korun. Město zakázku čtyři měsíce po vyhlášení vítěze zrušilo. Reportáž zkoumala také reakci radnice na stížnosti na hluk z jeho diskotéky. [17] [12]

Co se stalo: Podle Seznam Zpráv a zjištění Deníku N měla Bartha pronajatý obecní byt o rozloze 70 metrů čtverečních na Praze 3, v němž sama nebydlela. Nájem do května činil 9200 korun, od června přibližně 11 tisíc korun. Byt využívaly dvě příbuzné studentky; Bartha uváděla, že jim jej poskytuje zdarma a že byly nahlášeny bytovému fondu. Sama vlastnila další tři byty. Rada Prahy 3 dne 24. června schválila výpověď nájmu s tříměsíční výpovědní dobou. Radnice ji odůvodnila přenecháním bytu třetím osobám bez předchozího souhlasu pronajímatele. [11] [18]

Co se stalo: Po volbách reportéři porovnávali Turkovo majetkové přiznání s výsledky jeho firem a výpověďmi klientů. Seznam Zprávy popsaly obchodování a renovace aut v době, kdy pro ně Turek neměl živnostenské oprávnění ani firmu, a rozpory kolem účelu plateb od klientů. Turek uváděl, že jde o dlouhodobou soukromou sbírku, úspory a zákonně získaný majetek. Seznam Zprávy 20. listopadu 2025 zaznamenaly, že Turek na dotazy k původu milionů odpověděl „Děláte si legraci? Máte pocit, že se s vámi takto někdo bude bavit? Hezký den“ a přestal komunikovat. Ve veřejné části reportáže Deníku N z 10. července 2026 je popsán další příjem téměř dvou milionů korun, vysvětlovaný podnájmem skladovacích prostor, a Turkův vlastní odhad majetku přes sto milionů korun. Nezávislé ocenění reportáž nepředkládá. [19] [20]

Co se stalo: Ministr životního prostředí Igor Červený navrhl zrychleně zadat sanaci kontaminované lokality společnosti Dekonta, která prováděla průzkum. Plán počítal přibližně se 192 miliony korun. Média popsala 7,5% podíl Kláry Sovové, motoristické kandidátky na pražskou primátorku, v Dekonta Holding. Červený argumentoval naléhavostí a kvalifikací firmy; on i Sovová popřeli společné domlouvání. Vláda 14. září oznámila pověření armády. [21]

Co se stalo: Povolební zveřejnění starých příspěvků otevřelo otázku Turkových rasistických a extremistických projevů. Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 4 uvedlo 3. srpna, že orgány přípravného řízení pokládaly autenticitu příspěvků za prokázanou přinejmenším pro účely zahájení trestního stíhání. Část obsahu podle nich nemohla naplnit skutkovou podstatu trestného činu. Zbývající příspěvky vyhodnotily jako potenciálně trestné, stíhání však bránilo promlčení. Odložení nabylo právní moci 1. srpna. Turek u části textů autorství popíral a tvrdí, že se ničeho nedopustil. Soud o autorství ani vině nerozhodoval. [22] [23]

Co se stalo: V květnu státní zastupitelství potvrdilo odložení oznámení týkajícího se údajného domácího násilí, výhrůžek zbraní a znásilnění z doby před patnácti až dvaceti lety. Důvodem bylo promlčení. Samotné oznámení bylo veřejně známé již před volbami. [24]

Co se stalo: Stavební úřad Prahy 15 uložil Turkovi dvě pokuty: 80 tisíc za sadařský domek a 120 tisíc za další stavbu spojovanou s „moštárnou“. Rozhodnutí nabyla právní moci 3. července. U druhé stavby úřad uvedl, že Turek věděl o potřebě povolení. Obě stavby mezitím získaly dodatečné povolení. Turek uvedl, že bude postupovat podle platných předpisů. [25]

Co se stalo: Turek se 13. července v Praze srazil s nemocničním autem, jehož řidič utrpěl zranění. Záznamy nehody otevřely spor o jeho jízdu a reakci na vůz používající výstražná znamení. Policie v srpnu potvrdila trestní prověřování pro podezření z ublížení na zdraví z nedbalosti. Turek se hájí a odpovědnost za nehodu nepřijímá. ČTK 20. července citovala premiéra, že Turek do výsledku šetření nenavštěvuje vládu a neměl by vykonávat funkci zmocněnce; ministerstvo také oznámilo jeho neúčast na poradách. Turek předtím oznámil dočasné přerušení výkonu funkce. [26] [27]

Co se stalo: Státní zastupitelství v červenci potvrdilo zahájení úkonů trestního řízení pro podezření z týrání svěřené osoby a osoby žijící ve společném obydlí. Média případ spojila s poslancem SPD Jaroslavem Foldynou. Policie jej vykázala ze společného obydlí. Novinky 16. července doložily dvoutýdenní policejní vykázání a zadržení legálně držených zbraní. Foldyna podezření odmítl. Citované červencové zprávy neuvádějí, že by byl obviněn. [28] [29]

Co se stalo: PastVina 11. února popsala soudní spor, v němž škola Sion High School vlastněná poslancem Denisem Doksanským vymáhala po bývalé studentce doplatek školného 40 400 korun. Škola ve svém nedatovaném stanovisku potvrzuje, že soud slevu považoval za nárokovou. Reportáž popsala také následnou exekuci pro neuhrazené náklady řízení; škola ve svém stanovisku odmítá, že by nyní byla v exekuci, a tvrdí, že staré prodlení s platbou soudních nákladů napravila. [30] [31] [32] [33]

Co se stalo: Analýza zadaná iROZHLASem zjistila, že přibližně polovina diplomové práce Ireny Němcové z roku 2008 byla převzata z cizích textů bez řádného označení. Vysoká škola Sting následně uznala porušení závazných pravidel práce se zdroji. Hradecká rada ji odvolala z komise pro výchovu a vzdělávání. [34]

Co se stalo: ČT ve spolupráci s badateli a Pamětí národa zveřejnila nové podrobnosti spolupráce Oty Klempíře se Státní bezpečností v osmdesátých letech. Vycházela z dochovaných svazků a svědectví lidí, o nichž předával informace. Samotná spolupráce byla známá již před volbami; novinkou byla konkrétnost a rozsah popsaných následků. Klempíř ji dříve vysvětloval strachem a vydíráním. V reakci zachycené Reportéry ČT 26. ledna řekl: „Já jsem se všem omluvil, svým trýznitelům jsem odpustil a následně jsem se pokusil odpustit i sám sobě.“ [35]

Co se stalo: Prezident 27. ledna zveřejnil dvě textové zprávy, které mu Macinka v noci poslal prostřednictvím poradce Petra Koláře. Podle Pavlova vyjádření se ministr snažil ovlivnit jeho postoj ke jmenování člena vlády a ve zprávách tvrdil, že má podporu premiéra i SPD. Pavel označil tento postup za nepřípustný a veřejně Macinkovi vzkázal: „Za sebe mohu říct, že na mě žádné zastrašování neplatí a budu se i nadále řídit především ústavou a zájmy České republiky.“ [36]

Co se stalo: Vláda 22. června nezahrnula prezidenta do delegace na summit NATO v Ankaře. Ústavní soud 24. června nařídil předběžným opatřením zajistit jeho akreditaci a nebránit mu v cestě. Vláda následně namítla podjatost soudce zpravodaje Pavla Šámala kvůli procesnímu postupu. Plénum 2. září námitku odmítlo; pouhá nespokojenost s postupem soudce podle něj podjatost neprokazuje. [38] [39]

Co se stalo: Sněmovna 1. července schválila návrh odebrat prezidentovi pověřování a odvolávání vedoucích stálých misí při mezinárodních organizacích. Úpravu předložil Libor Vondráček za Svobodné v klubu SPD jako součást doprovodné novely k zákonu o státních zaměstnancích. Hrad namítl cílené omezování ústavních kompetencí. Předkladatel argumentoval parlamentní povahou republiky a zahraničními úpravami. Dne 8. září Sněmovna také přehlasovala senátní veto této úpravy. [40] [41] [42]

Co se stalo: Návrh nového jednacího řádu předložený v červenci vyvolal kritiku kvůli omezení dohledatelnosti rozhodování. Úřad vlády ve vlastním vysvětlení z 29. července potvrdil, že návrh vypouští povinnost evidovat hlasování jednotlivých členů vlády u vybraných typů materiálů. Za zastaralou označil právě tuto povinnost. Odmítl však, že návrh nově posiluje premiéra nebo mění připomínkování zákonů. Třicetiletá nedostupnost zvukových záznamů podle něj vyplývá z již platného kompetenčního zákona. [43] [44]

Co se stalo: Koaliční poslanci navrhli nahradit dosavadní služební režim úpravou bližší pracovnímu právu. Spornými body jsou oslabení správní obrany úředníků, snazší odvolávání a krátké odstupy mezi nepříznivými hodnoceními. Použití poslanecké předlohy navíc obešlo běžné vládní připomínkování. Kabinet návrh hájí rychlostí, úsporami a možností získávat schopné zaměstnance; odbory varují před účelovým propouštěním. Dne 8. září Sněmovna přehlasovala senátní veto; zamýšlená účinnost byla od listopadu. [45] [46] [41] [42]

Co se stalo: Sněmovna přehlasovala prezidentské veto novely umožňující další výjimky z výdajových rámců a za zhoršené bezpečnostní situace zvýšení výdajů až o deset procent na základě návrhu opatření připraveného Bezpečnostní radou státu. Prezident namítal oslabení parlamentní kontroly a dlouhodobé udržitelnosti. Schillerová hájila pravidla jako základ realistického rozpočtu; opozice oznámila ústavní stížnost. Novela byla vyhlášena 28. srpna jako zákon č. 155/2026 Sb. [47] [48] [49]

Co se stalo: Kabinet schválil priority trestní politiky a Tejc oznámil, že požádá nejvyšší státní zástupkyni o jejich zohlednění v metodickém vedení. Zmínil například domácí a sexuální násilí, nutnou obranu či zdrženlivost u trestání projevů. Současně uznal, že vláda nesmí žalobcům určovat postup v konkrétních případech a metodická pravomoc náleží nejvyšší státní zástupkyni. [50]

Co se stalo: Pracovní verze návrhu počítala s registrací široce vymezených subjektů působících ve veřejné debatě a s vysokými sankcemi. Podíleli se na ní Rajchl a v konzultační rovině podle svého vyjádření Vachatová. Kritici namítali podobnost s restriktivními zahraničními úpravami; Rajchl se dovolával amerického zákona FARA. Babiš 24. března odmítal „ruský zákon“, současně však trval na nových pravidlech transparentnosti. V květnové debatě Libor Vondráček z klubu SPD nadále hájil přísnější vykazování financí organizací čerpajících veřejné peníze a zveřejňování zahraničních příjmů. Olga Richterová namítala riziko tlaku na nezávislé organizace. Původní registr je v citovaných podkladech stále pracovním návrhem. Vachatová v minulosti veřejně obhajovala Rusko; Novinky 15. března popsaly její obhajobu Putina a ruských voleb. [51] [52] [53] [54]

Co se stalo: Vláda v květnu rozhodla o přesunu lidskoprávních a souvisejících agend z Úřadu vlády na ministerstva. Zpravodajství ČTK z 30. června dokládá společné prohlášení 53 rezignujících odborníků z vládních rad, výborů a pracovních skupin a přesun zázemí lidskoprávních agend od 1. července. Kritici odmítali ztrátu nadresortní koordinace a nedostatečné projednání změn. Kabinet nový model hájil jako efektivnější; premiér sliboval, že radám bude dál předsedat. [55] [56]

Co se stalo: Ministerstvo spravedlnosti připravilo omezení možnosti odvolacího soudu zavázat nižší soud ke způsobu hodnocení důkazů a skutkovým závěrům. Návrh se objevil po sporu soudních instancí v Čapím hnízdě. Ministerstvo uvedlo, že vychází z podnětu České advokátní komory a debat s odborníky. Změna by mohla dopadnout na Babišovo řízení podle toho, jaké právo by platilo při jeho obnovení. V debatě ČRo Plus Tejc dopad na Čapí hnízdo výslovně odmítl s tím, že řízení budou před účinností skončena. Jiří Pospíšil namítl, že obnovené řízení Babiše by podléhalo tehdy účinnému procesnímu právu. [57] [58]

Co se stalo: Po výhradách v připomínkovém řízení vláda 15. června schválila přepracovaný návrh na zrušení poplatků a financování ČT a ČRo ze státního rozpočtu. Počítal s příspěvkem 5,74 miliardy korun pro ČT a 2,065 miliardy pro ČRo. Ředitelé varovali před propouštěním, omezením výroby a nedostatečnými zárukami nezávislosti. Klempíř a Babiš návrh hájili úsporami. Červnová sněmovní jednání provázely opoziční obstrukce. U sněmovního tisku 231 evidence k 21. září nezaznamenává první čtení. [59] [60] [61] [62] [63]

Co se stalo: Deník N popsal odmítnutí akreditace své reportérce Zdislavě Pokorné přes včasnou žádost. Ministerstvo neuvedlo věcné zdůvodnění a reportérku na akci nepustilo. Podle zprávy Macinka nepřímo potvrdil osobní podnět k zákazu. [64]

Co se stalo: Deník N zjistil, že neveřejný stranický web využívá technické zázemí spojené s XTV, kde politici Motoristů pravidelně vystupují. Macinka podle redakce nevysvětlil účel ani financování služby. Ve veřejném vystoupení přitom televizi přisuzoval významný podíl na volebním úspěchu Motoristů. [65]

Co se stalo: Martin Abel po odborném vystoupení proti Turkovým výrokům přišel o spolupráci s MŽP. Podle vlastního svědectví mu nadřízený jako důvod sdělil konflikt s Turkem a angažmá v Klimatické žalobě. Turek následně veřejně rozebíral jeho smlouvu a odměnu. Seznam Zprávy ověřily, že smlouva již byla dostupná v registru smluv. [66]

Co se stalo: Správa KRNAP 9. března uvedla, že ministr Igor Červený odvolal Robina Böhnische po vzájemné dohodě. Následná reportáž Deníku Referendum otevřela otázku podpory Motoristů od Kláry Sovové, jejíž podnikání mělo spory s vedením parku. Popsala nepeněžní plnění z finančních zpráv strany. Sovová přiznala jednání na ministerstvu, ale vliv na odvolání odmítla. Vliv Sovové na odvolání ředitele se z uvedených podkladů nepodařilo prokázat. [67] [68]

Co se stalo: Ministr odvolal Alicju Knast před koncem mandátu a dočasně pověřil vedením Olgu Kotkovou. Knast uvedla, že ji ministr osobně neinformoval; způsob oznámení kritizovali i kulturní publicisté. Klempíř argumentoval potřebou jiného odborného rozvoje galerie. Nespokojenost části odborné veřejnosti s jejím vedením předcházela nástupu nové vlády. [69]

Co se stalo: Klempíř kritizoval podporu filmu s queer tématem a oznámil záměr změnit pravidla, protože ministr nemůže určovat příjemce podpory Státního fondu audiovize. Baxa proti zásahu vystoupil. Klempíř jej následně odvolal ze správní rady Pražského jara a napsal: „Pan Martin Baxa mě v poslední době dost řeší. Tak jsem ho vyřešil.“ Baxa spojení s předchozí kritikou označil za trest. [70]

Co se stalo: Na folklorním festivalu publikum vypískalo Klempíře a následně Macinku. Klempíř veřejně uvažoval o „nastaveném zrcadle“ publiku; Šťastný navrhl odebrat dotace. Deník N upozornil, že festival je financován jiným mechanismem než běžnou dotací, takže návrh byl problematický i věcně. Novinky 29. června zaznamenaly Šťastného následné popření, že výrok vztahoval ke Strážnici. Upozornil také na rozdíl mezi dotací a rozpočtem příspěvkové organizace. [71] [72]

Co se stalo: Adam Šejna a František Kubásek nastoupili v červnu na MŽP, což vyvolalo otázky jejich kvalifikace a veřejného vystupování. Resort v srpnu potvrdil porušení etického kodexu kvůli dehonestujícím výrokům o zaměstnancích; pracovněprávní řešení nezveřejnil. Naopak účast na protiimigrační demonstraci mimo pracovní dobu za porušení kodexu neoznačil. Podle Novinek a veřejné části Deníku N byl Šejna přijat bez výběrového řízení a dostal výjimku z požadavku vysokoškolského vzdělání. Ani Kubásek podle Deníku N vysokou školu nemá. Seznam Zprávy popsaly v rozpočtovém oddělení čtyři pracovní pozice obsaditelné bez výběrového řízení; přesné původní zařazení Kubáska ministerstvo novinářům nevysvětlilo. [73] [74] [75] [76]

Co se stalo: Kulturní organizace kritizovaly přípravu nové Státní kulturní politiky bez odpovídajícího zapojení odborné veřejnosti a požadovaly stažení. Poukazovaly na již schválenou strategii předchozího kabinetu. Klempíř novou verzi hájil konkrétními prioritami a investicemi. Opera Plus 1. září uvedla, že se materiál na jednání vlády nedostal. Novinky 6. září citovaly Klempířovo vysvětlení, že se materiál 31. srpna pouze nestihl projednat a vrátí se v nejbližším termínu. Babiš řekl: „Nechtěl jsem projednávat tu koncepci na vládě.“ [77] [78]

Co se stalo: Macinka 18. prosince oznámil, že nová struktura MŽP nebude počítat se samostatnou sekcí ochrany klimatu. Podle následného vyjádření pro ČTK z 22. prosince byly sekce ochrany klimatu a ochrany životního prostředí sloučeny v systemizaci pro leden 2026. Plán rušil 17 míst a šest zřizoval, tedy čistě ubíral 11 míst. Bývalý ministr Hladík a Greenpeace upozornili na možné oslabení odborných kapacit a klimatických závazků. Macinka krok vysvětloval reorganizací a změnou priorit. [79] [80] [81]

Co se stalo: Úřad vlády řešil zařízení nalezené v lednu v místnosti používané pro jednání kabinetu. Šťastný se jako majitel přihlásil až po červencové reportáži. Popsal jej jako pomůcku pro přepis poznámek; Bartha uvedla, že v den nálezu vláda nezasedala. Reportáže otevřely otázky nakládání s nahrávkami a bezpečnosti cloudového přepisu. Původní reportáž Seznam Zpráv z 10. července umisťuje přístroj do šuplíku stolu v sekretariátu Tünde Barthy. Bartha se o něm podle ní dozvěděla až po několika týdnech; úřad uvedl, že zařízení následně předal pracovníkům IT a bezpečnostnímu oddělení. Mluvčí nález přiznala až po více než týdnu mlčení na novinářské dotazy. Reportáž z 19. července doložila, že za přístrojem Plaud stojí čínská firma Shenzhen Smart Connect Technology a že událost po půl roku nebyla nahlášena ochranné službě ani tajným službám. Citované podklady neprokazují špionáž ani neuvádějí obsah případných nahrávek. [82] [83] [84]

Co se stalo: Aktivisté z Detektivní party pozvali Macinku pod smyšlenou identitou „Thomas Paukner“ na rozhovor 21. srpna. V masce vystupoval aktivista Vojtěch Pšenák. Podle organizátorů a jimi zveřejněné komunikace Macinka 7. srpna napsal, že návštěvu ochrance nenahlásí, aby se předešlo „manévrům“, a že jednoho policistu zkusí nechat před dveřmi. V místnosti byly podle publikovaných záběrů a popisu organizátorů makety střelných zbraní a atrapa výbušniny. Zveřejněné zprávy zachycují pokračující komunikaci i 29. srpna, kdy se Macinka ptal na chystaný text o ODS a možnost udělat mu reklamu. Macinka 2. září veřejně tvrdil, že Pšenáka poznal; médiím také uvedl, že s ním policista na místě byl. Ochranná služba oznámila vnitřní prověření. [85] [86] [87]

Co se stalo: Na začátku roku skončil odbor strategické komunikace na Úřadu vlády. Ministerstvo vnitra následně oznámilo začlenění své strategické komunikace do tiskového oddělení a zrušení týmu KRIT. Jeho vedení upozorňovalo na zkušenosti s koordinací při povodních a dalších krizích. Metnar hájil reorganizaci odstraněním duplicit a zefektivněním komunikace. Ministerstvo vnitra 16. března oznámilo účinnost své reorganizace od 1. dubna 2026. [88] [89]

Co se stalo: Rozhovor natočený na Hradě měl vyjít 7. dubna, ale jeho zveřejnění bylo zadrženo při interní debatě o novém armádním komunikačním kanálu. Opozice namítala politickou cenzuru. Zůna tvrdil, že o projektu nevěděl a armáda jej měla koordinovat s ministerstvem. Nahrávku následně na svých sítích zveřejnil Macinka. Dne 20. dubna rozhovor na svém novém kanálu zveřejnila také sama armáda. [90] [91]

Co se stalo: Média upozornila, že vedení ministerstva obrany neposkytovalo souhlas s cestou generála Miroslava Hlaváče na konferenci YES. Zůna 11. září uvedl, že se s generálem dohodli na upřednostnění rozpočtu, koncepce armády a dalších úkolů v Česku. Odmítl, že by neúčast ohrozila bezpečnostní zájmy nebo znamenala zastavení spolupráce s Ukrajinou. [92] [93]

Co se stalo: Kabinet neposkytl vládní letoun senátní delegaci na Tchaj-wan. Babiš to zdůvodňoval náklady a ekonomickými zájmy vůči Číně; Vystrčil namítal poškození doprovodné podnikatelské a vědecké mise. Samostatně Bloomberg informoval o odmítnutí přeletu letadla tchajwanského prezidenta přes Česko. MZV však uvedlo, že takovou žádost neobdrželo. Senátní mise nakonec 31. května odletěla komerční linkou. Přibližně padesátičlenná delegace zahrnovala také podnikatele a univerzitní zástupce. [94] [95] [96]

Co se stalo: DUHA žalovala Turka a Macinku kvůli výrokům poškozujícím její pověst. Turek ji spojoval s úmrtími při povodních a používal označení „paraziti“, Macinka mluvil o teroristické organizaci. Dne 14. září média informovala o nepravomocném rozsudku pro uznání proti Turkovi: nereagoval ve stanovené lhůtě na žalobu. Soud tak nerozhodoval na základě úplného dokazování sporných výroků. Podle zprávy ČTK potvrzené mluvčí soudu se uložená omluva týká spojování Hnutí DUHA s úmrtími při povodních. [97] [98]

Co se stalo: Okamurův novoroční projev napadal vedení Ukrajiny a poskytování vojenské pomoci. Opozice i ukrajinští představitelé reagovali kritikou. Okamura následně uvedl, že by slova zopakoval a že je koaliční rada neřešila. Babiš je vysvětloval jako vystoupení předsedy SPD. [99]

Co se stalo: Fiala v televizní Partii 11. ledna tvrdil, že policie neměla důkazy a proto nemohla případ předložit soudu. Stanovisko NCOZ z 29. dubna 2024, dostupné na archivním webu Policie ČR, přitom přičítá útok příslušníkům ruské GRU. Současně popisuje chybějící informace o úkolech jednotlivých podezřelých a nemožnost je doplnit kvůli odmítnuté ruské právní pomoci. NCOZ na závěru o zapojení GRU trvá. Podklady potřebné ke stíhání jednotlivých podezřelých se jí doplnit nepodařilo. [100] [101] [102]

Co se stalo: Zdeněk Kettner z SPD dne 26. března sdílel falešnou fotografii. Po upozornění ji stáhl a uváděl, že ji nerozpoznala ani jím použitá AI kontrola. Ministr Plaga požadoval sebereflexi a omluvu. Po předžalobní výzvě následovala 7. dubna konkrétní omluva dotčeným, kterou Mikuláš Minář v dubnu veřejně potvrdil. [103]

Co se stalo: Po sněmovní výzvě organizátorům, aby od sjezdu v Brně upustili, Miroslav Ševčík v ČT reagoval na dotaz zahrnující podporující potomky Wintona a Lustiga i Wintonovy děti souhlasem s označením „kolaboranti“. Následně tvrzení korigoval a obvinil moderátorku z manipulace. Aktuálně.cz jej s přepisem konfrontovalo; tvrdil, že mluvil o sudetoněmeckém spolku. [104]

Co se stalo: Rajchl uspořádal seminář s Peterem Kotlárem a dalšími odpůrci očkování. Seznam Zprávy ověřovaly konkrétní výroky, včetně spojování úmrtí norského sportovce s vakcínou v době, kdy příčina smrti nebyla uzavřena. Rajchl a další řečníci své působení prezentují jako kritickou kontrolu zdravotní politiky; imunolog Zdeněk Hel jejich vystoupení označil za nebezpečné a oznámil úmysl podat trestní oznámení. [105]

Co se stalo: Ekonomický deník 24. ledna citoval Rajchlův facebookový komentář k pirátským poslankyním: „pár facek jim dát nemůžu, nejsem jejich táta“. Popsal také jeho návrh poslat opoziční političky na Ukrajinu místo stíhaček. Olga Richterová a Jana Černochová se proti výrokům ohradily. CNN Prima NEWS samostatně zdokumentovala Rajchlovy sněmovní urážky a následnou výzvu ke zklidnění jednání. Jde o poslance za SPD a předsedu PRO. [106] [107]

Co se stalo: V rozhovoru pro Aktuálně.cz zveřejněném 11. září Turek o kontaminaci na Šumavě řekl: „Vytáhl jsem to já s docentem Wasserbauerem a dali jsme to za úkol ministrovi, aby to řešil, aby se to odstranilo.“ Červený pro Seznam Zprávy odmítl, že by jej Turek úkoloval; popsal jejich spolupráci jako konzultace. Macinka oznámil, že s Turkem bude řešit jeho nekolegiální vyjadřování. Turek již v červenci oznámil přerušení aktivního výkonu funkce zmocněnce, vláda ho však podle reportáže z funkce neodvolala. [108] [109]

Co se stalo: Turek 7. září před jednáním koaliční rady mluvil o yperitu unikajícím do půdy v bývalém vojenském prostoru na Šumavě. Během večera tvrzení změnil na fosgen a poté na látky, které by za určitých okolností mohly fosgen vytvořit. SÚJB ve stanovisku z 8. září uvedl, že terénní ani laboratorní metody neprokázaly přítomnost látek z přílohy Úmluvy o zákazu chemických zbraní ani jejich relevantních degradačních produktů a že nebyly nalezeny nádoby s fosgenem. Zároveň potvrdil významnou ekologickou zátěž. Turek v rozhovoru 11. září hájil svá slova starší zprávou firmy Dekonta, která připouštěla možnost historického naplnění sudů yperitem; připustil neopatrné vyjádření, ale nelitoval ho. [110] [111] [108]